Proč?
Dnes jsem se při dočítání jedné knihy, ke které jsem se vrátil po velmi dlouhé době, protože se mi je nedařilo přečíst, ač jsem se o to dost snažil, musel zamyslet nad tím, jaký má vlastně smysl, když knize přidělujeme bodové nebo procentuální hodnocení.
Body versus hodnocení
Každá slušná knižní recenze – alespoň podle mého názoru – obsahuje krátký popis knihy (tedy o čem kniha je), subjektivní popis recenzenta (tedy co si o dané knize člověk myslí a jak se při jejím čtení cítil) a třeba nějaké zhodnocení kladů a záporů, z kterého by mělo být patrné, jestli se recenzentovi líbila – co mu přišlo dobré a co ne. Obodování naproti tomu naznačuje ‚celkový výkon‘ knihy, které umožňuje lidem vybírat ‚nejlepší kousky‘, aniž by si v knize našli něco, s čím souzní a co k nim promlouvá.
A co s tím?
Zpětně jsem se rozhodl odebrat veškerá hvězdičková hodnocení. A vás, milí čtenáři, zvu k tomu, abyste v recenzích, a to nejen pouze v knižních, ale třeba i v recenzích filmových, hudebních, uměleckých, hledali to svoje a nikoli pouze výkony.
Váš
K.
