Lidstvo bylo do jisté míry vždy fascinováno svou psychikou a jejím napojením na fyzično – při dobré motivaci jsme schopni dosahovat až neuvěřitelných výsledků, dokážeme předvídat, vyvozovat a správně reagovat. Všemi těmito schopnostmi pak můžeme pomáhat sobě i ostatním, co se ale stane, když se něco v nás pokazí?
Jak velkému utrpení dokáže člověk čelit nebo vystavit jiné, než sám přestane být lidskou bytostí a změní se v netvora? Jak může zklamání ovlivnit duši, osud, život?
Psychoterapeutka Sofia Zetterlundová léčí dva klienty s příznaky mnohočetné poruchy osobnosti, dětského vojáka ze Sierry Leone a ženu s hlubokými traumaty z minulosti. Nikdo jim nenaslouchá. Kromě Sofie…
Komisařka Jeanette Kihlbergová vyšetřuje případ mrtvého chlapce, jehož tělo nese známky mučení. Nikdo ho nepostrádá. Kromě Jeanette… Temný severský psychothriller jen pro silné povahy.
Souběžně s ní pracuje psycholožka Sofia Zetterlundová. Ta momentálně pracuje se dvěma klienty – s dětským vojákem ze Sierry Leone, který trpí rozštěpem osobnosti a s Victorií Bergmanovou, která byla v dětství zneužívána. Práce s ní ale není lehká; obestírá je řada tajemství a navíc je Victorie „silná“, zatvrzelá a zahořklá. Kromě toho vyšetřuje zločince a vypracovává jejich psychologické profily. Díky tomu je brzy Kontaktuje Jeanette, aby se přeptala na některé podezřelé v jejím případě. Sofii se ale zpočátku do spolupráce moc nechce, sama má momentálně problémy a jaksi zapomíná…
Hned na začátek musím říct, že když jsem Vraní dívku začal číst, kniha na mě působila úplně jinak, než jaký dojem utvářely upoutávky a recenze. Oproti až hororové formě, která sálá z ukázkového videa, na mě kniha působila spíše kombinací racionálního klidu, který jsem z knihy prostě tak nějak cítil, a přirozeným dojmem, prostě tak, jako bych tam s postavami opravdu byl. Děsivý potenciál „pro silné povahy“, který je v souvislosti s celou sérií spojován, jsem asi neobjevil. Na druhou stranu musím říct, že když člověk brouzdá internetem nebo se i dívá na televizi, leckdy narazí i na horší věci. Tím ale samozřejmě netvrdím, že zvěrstva, která někteří antagonisté v knize páchají, s člověkem neotřesou. Zkrátka a dobře: pokud si potrpíte na ostřejší a morbidní čtení, Vraní dívka se hodí do knihovny.
Kromě samozřejmě kontinuálního vyšetřování je kniha protkána dalšími zajímavostmi, která z ní podle mého názoru dělají unikát. Jelikož jsem už přečetl celou trilogii, můžu říct, že si autoři potrpí na filosofičnost úvah postav, na pořádnou porci psychologických a psychopatologických jevů (rozštěp osobnosti, amnézie, pedofilie) a na komplikované vztahy všeho druhu (hetero i homosexuální láska, přátelství, nenávist, rezignace,…)
Až knihu dočtete, což bude pravděpodobně rychle, protože překlad je skvělý a velice čtivý (jen místy zamrzí špatná korektura), budete mít na mysli více otázek, než najdete odpovědí. Co s tím? Pomůže přečtení dalšího dílu? No, to budete muset zkusit sami. 🙂
Za jménem Erik Axl Sund se vlastně skrývají dva autoři – Jerker Eriksson a Håkan Axlander Sundquist. Na první pohled je celkem jasné, že jejich autorský pseudonym je přesmyčkou tvořenou jejich jmény.
Autoři se znají více než dobře – Håkan je renesančním člověkem; je výtvarníkem a hudebníkem a Jerker je jeho producentem. Jejich kniha vznikla, protože se, jak sami autoři přiznali, snažili strhnout Švédsku masku kulturní a bezpečné země a zadupat ji do prachu, neboť takovou zemí, alespoň podle tvrzení autorů, Švédsko rozhodně není. Oba se zajímají o psychologii, což se v knize rozhodně promítlo. I přes jistou kontroverzi jim v roce 2012 Švédský spolek autorů udělil cenu za mimořádně zdařilou psychoanalýzu obsaženou v kriminálním románu.
Za sebe musím říct, že se mi líbí určitá poetičnost, kterou dílu vdechli. Celá série je mimořádně bohatá na filosofické úvahy a „citáty“, z nichž jeden vybírám:
Odpuštění něčeho, co lze odpustit, vlastně žádné odpuštění není. Skutečné odpuštění je, když odpustíme něco neodpustitelného.
